Možná se na konzultaci ještě necítíte. Možná na ní teď nemáto dostatek prostředků, ať už jde o peníze, čas nebo prostor. Než se rozhodnete objedna, můžete vyzkoušet následující tipy *.
*(Následující text slouží jako inspirace a v žádném případě nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc)
Tip č.1
Zkuste si nanečisto představit, že byste s někým o svém trápení doopravdy mluvili. Nelamte si teď hlavu s tím, kdo by to byl, ale uvažujte nad tím, co byste od něj nebo od ní potřebovali.
A pojďte na to od základů:
- Co byste potřebovali s dotyčným zažít/cítit při svém sdílení?
(zájem, pozornost, bezpečí, pochopení, obdiv, uznání, povolení...)
- Jak byste potřebovali, aby reagoval?
(zaujatě, intenzivně, výrazně, opatrně, rozvážně, slovy, přitakáním, citoslovci...)
- Měl by tiše naslouchat, nebo raději hned reagovat a navrhovat řešení?
- Potřebujete jeho názor, nebo je pro vás nejdůležitější mluvit o své situaci nahlas?
- Co naopak vůbec nepotřebujete/nechcete?
Na odpovědi si dejte čas a ideálně si ja zapiště. Verbalizace toho, co potřebujete vám může pomoct objevit, co vlastně potřebujete zažít, či říct, abyste byli schopni kýžené řešení najít.
Dále pak získáte jasnější představu o tom, kdo by vám mohl být ve vaši situaci oporou.
Pokud se přesto necítíte na to, s někým mluvit. Představte si dle předchozích bodů imaginárního spojence. Posaďte ho na židli, uvařte si čaj a mluvte o všem, o čem chcete a potřebujete.
Tip č.2
Pokud byste si rádi udělalii hlubší představu o svém emočním životě,
vytvořte si tabulku pro každodenní záznamy.
Míra našeho prožívání bývá různě intenzivní a je snadné zaměnit sílu za délku.
Zkrátka se nám může zdát, že trápení trvalo celou věčnost, a při tom šlo o jen o 2,
byť velmi náročné, dny.
Naše vnímání kvality života ale díky tomu může být nepravdivě zkresleno.
Pro určení intezity pocitu, můžete použít například škálu 1-9, ale také jakoukoliv jinou.
Např. 1-5, symboly, písmena apod.
Pro větší přehled a hlubší vhled použijte barvy. Označovat si můžete vysoké hodnoty, nízké hodnoty, lehké dny, těžké dny... záleží na vaší volbě.
Stejně tak si můžete vybrat své vlastní kategorie k pozorování. Stejný princip můžete použit nejen při mapování svého prožívání, ale i například při osvojování nové dovednosti, či hodnocení kvality některých svých aktivit.
Tip č.3
"Jak by to vypadalo, kdyby....?"
"Co uvidíte až...?""
"Jaký obraz se vám vybaví, když...?"
To jsou jen některé otázky používané například v koučování pro stanovení cíle. Zapojení smyslů jako zrak, sluch či hmat podporují identifikaci se svým přáním či kýženou změnou.
Čím je představa konkrétnější, tím je její realizace pravděpodobnější. A nebo se naopak mnohem zřetelněji může ukázat, že cíl, o který usilujeme je někoho jiného a s námi neladí.
Neméně efektivní a užitečná je vizualizace například situace, ve které se aktuálně nacházíme. Vidět ji, prohlédnout si ji, dává člověku doslova nadhled. A taky možnost zauvažovat nad tím, jaký obraz bychom místo toho současného rádi viděli.
Zkuste to! A pokud jste na tom stejně jako já, a vaše fantazije je bohatší než výtvarné schopnosti, využijte pomoc AI. Obrovským benefitem může být samotný proces vybírání klíčových slov. Záhy totiž zjistíte, že popsat svou představu tak, aby se promítla do obrazu,
může být celkem oříšek. Hra se slovy, rozhodování, které prvky jsou důležité a které můžete oželet, zvažování, nakolik je výsledek odrazem vašeho já nebo vašich tužeb, může být velmi zajímavou sebepoznávací cestou.